Trendy ve vývoji umělé inteligence v příštích 5 letech

Umělá inteligence (AI) v posledních letech pokročila neuvěřitelným tempem – od generativních AI nástrojů jako ChatGPT, které se staly běžnou součástí života, až po autonomní vozidla, která opouštějí laboratoře a vyjíždějí na veřejné silnice.

Ke dni 2025 AI proniká téměř do všech sektorů ekonomiky a odborníci ji široce považují za transformační technologii 21. století.

V příštích pěti letech se pravděpodobně vliv AI ještě prohloubí, přinášející vzrušující inovace i nové výzvy.

Tento článek zkoumá klíčové očekávané trendy ve vývoji AI, které budou formovat náš svět v příštím půl desetiletí, a čerpá z poznatků předních výzkumných institucí a průmyslových pozorovatelů.

Rychlý nárůst adopce a investic do AI

Adopce AI je na historickém maximu. Firmy po celém světě přijímají AI, aby zvýšily produktivitu a získaly konkurenční výhodu. Téměř čtyři z pěti organizací na světě nyní AI nějakým způsobem využívají nebo zkoumají – jde o historický vrchol zapojení.

Tento příliv financí je poháněn důvěrou v konkrétní obchodní hodnotu AI: 78 % organizací uvedlo, že v roce 2024 AI využívají (oproti 55 % v roce 2023), protože firmy integrují AI do produktů, služeb a klíčových strategií.

Analytici předpokládají, že tento trend bude pokračovat, přičemž globální trh s AI poroste z přibližně 390 miliard dolarů v roce 2025 na více než 1,8 bilionu dolarů do roku 2030 – což představuje ohromující roční růst kolem 35 %. Takový růst, který nemá obdoby ani v minulých technologických vlnách, ukazuje, jak zásadní se AI stává pro moderní podnikání.

Jsme na prahu zcela nové technologické éry, kde nejlepší AI je dostupná každému podniku.

— Vedoucí představitel průmyslu, technologický sektor

Zvýšení produktivity a návratnost investic jsou hlavními hnacími silami. První uživatelé již zaznamenávají významné přínosy z implementace AI. Studie ukazují, že přední firmy využívající AI hlásí 15–30% zlepšení v metrikách jako produktivita a spokojenost zákazníků v pracovních postupech podporovaných AI.

Například malé a střední podniky, které zavedly generativní AI, v některých případech zaznamenaly dvouciferný nárůst příjmů. Hodnota AI často plyne z kumulativních drobných zlepšení – automatizace nesčetných malých úkolů a optimalizace procesů – což může při rozsáhlém nasazení výrazně zvýšit efektivitu firmy.

Proto je nyní klíčové mít jasnou strategii AI. Firmy, které úspěšně integrují AI do svých operací a rozhodovacích procesů, mohou výrazně předběhnout konkurenci, zatímco ti, kdo zaostávají, riskují nevratné ztráty. Odborníci předpovídají, že rozdíl mezi lídry a opozdilci v AI se v příštích letech ještě prohloubí a může zásadně změnit tržní prostředí.

Integrace AI do podniků se zrychluje. V roce 2025 a dále uvidíme firmy všech velikostí přecházet z pilotních projektů k plnému nasazení AI. Giganti cloud computingu („hyperscalers“) hlásí, že poptávka po cloudových službách s AI roste a investují značné prostředky do AI infrastruktury, aby tuto příležitost využili.

Tito poskytovatelé spolupracují s výrobci čipů, datovými platformami a softwarovými firmami, aby nabídli integrovaná AI řešení, která splňují požadavky podniků na výkon, ziskovost a bezpečnost. Významné je, že více než 60 % softwarových produktů jako služba (SaaS) nyní obsahuje AI funkce a firmy zavádějí AI „kopiloty“ pro oblasti od marketingu po personální řízení.

Mandát pro vedení je jasný: považujte AI za klíčovou součást podnikání, nikoli za technologický experiment. V praxi to znamená systematicky začleňovat AI do pracovních procesů, školit zaměstnance pro spolupráci s AI a přepracovávat procesy tak, aby plně využily inteligentní automatizaci. Organizace, které tyto kroky podniknou, by měly v nadcházejících letech zaznamenat výrazné přínosy.

Rychlý nárůst adopce a investic do AI

Pokroky v AI modelech a generativní AI

Základní modely a generativní AI se rychle vyvíjejí. Málo technologií rostlo tak explozivně jako generativní AI. Od uvedení velkých jazykových modelů (LLM) jako GPT-3 a generátorů obrázků jako DALL·E 2 v roce 2022 se používání generativní AI dramaticky zvýšilo.

Na začátku roku 2023 ChatGPT překročil 100 milionů uživatelů a dnes se na hlavních platformách LLM denně zadává přes 4 miliardy dotazů. V příštích pěti letech přijdou ještě schopnější AI modely.

Technologické firmy závodí ve vývoji nejmodernějších AI modelů, které posouvají hranice zpracování přirozeného jazyka, generování kódu, vizuální kreativity a dalších oblastí. Klíčové je také zlepšování schopností uvažování AI – umožňující modelům logicky řešit problémy, plánovat a „myslet“ na složité úkoly podobně jako člověk.

Tento důraz na uvažování AI je jedním z hlavních motorů výzkumu a vývoje. V podnikové sféře je svatým grálem AI, která dokáže hluboce porozumět obchodním datům a kontextu, aby pomáhala s rozhodováním, nejen generovala obsah. Firmy vyvíjející pokročilé LLM věří, že největší příležitost nyní spočívá v aplikaci uvažovací síly AI na proprietární data – umožňující inteligentní doporučení a podporu strategického plánování.

Například nové multimodální modely dokážou analyzovat obrázek a odpovídat na otázky v přirozeném jazyce nebo zpracovat složité textové zadání a vytvořit krátké video. Tyto schopnosti dozrají do roku 2030 a otevřou nové kreativní a praktické aplikace – od AI generovaného videoobsahu po pokročilé robotické vnímání.

Očekáváme, že budoucí AI modely budou více univerzální, plynule zvládající různé typy vstupů a úkolů. Tato konvergence modalit spolu s pokračujícím rozšiřováním architektur modelů směřuje k výkonnějším „základním modelům“ ke konci desetiletí – i když s vyššími nároky na výpočetní výkon.

Kombinace levnějších výpočtů a specializovaného AI hardwaru umožní AI být doslova všude – od chytrých spotřebičů po průmyslové senzory – protože zpracování může probíhat buď na malých edge zařízeních, nebo být streamováno z vysoce optimalizovaných cloudových serverů.

Pokroky v AI modelech a generativní AI

Vzestup autonomních AI agentů

Jedním z nejzajímavějších nových trendů je příchod autonomních AI agentů – AI systémů vybavených nejen inteligencí, ale i schopností samostatně jednat k dosažení cílů. Tento koncept, někdy nazývaný „agentická AI“, kombinuje pokročilé AI modely (jako LLM) s rozhodovací logikou a využíváním nástrojů, což umožňuje AI vykonávat vícekrokové úkoly s minimálním lidským zásahem.

V příštích pěti letech můžeme očekávat, že AI agenti přejdou z experimentálních ukázek do praktických pracovních nástrojů. Ve skutečnosti vedoucí podniků předpovídají, že AI agenti mohou efektivně zdvojnásobit velikost jejich pracovních týmů tím, že převezmou řadu rutinních a znalostních úkolů.

Například AI agenti již dokážou samostatně řešit rutinní zákaznické dotazy, generovat první návrhy marketingových textů nebo softwarového kódu a převádět návrhy do prototypových produktů. Jak tato technologie dozraje, firmy budou nasazovat AI agenty jako „digitální pracovníky“ v různých odděleních – od virtuálních prodejců, kteří vedou přirozenou konverzaci se zákazníky, až po AI projektové manažery koordinující jednoduché pracovní postupy.

AI agenti mají revolučně změnit pracovní sílu, kombinující lidskou kreativitu s efektivitou strojů a odemykající bezprecedentní úroveň produktivity.

— Expert na pracovní sílu, průmyslový výzkum

Klíčové je, že tito agenti nejsou určeni k nahrazení lidí, ale k jejich podpoře. V praxi budou lidští zaměstnanci pracovat spolu s AI agenty: lidé budou agenty dohlížet, poskytovat jim strategické pokyny a soustředit se na složité či kreativní úkoly, zatímco opakující se práce delegují svým digitálním kolegům.

První uživatelé uvádějí, že taková spolupráce člověk-AI může výrazně urychlit procesy (například rychlejší řešení zákaznických požadavků nebo vývoj nových funkcí) a zároveň uvolnit lidské zdroje pro strategickou práci.

Aby organizace mohly tento trend využít, budou muset začít přehodnocovat své pracovní postupy a role. K efektivní integraci AI agentů jsou potřeba nové přístupy k řízení – včetně školení zaměstnanců, vytváření dozorčích rolí pro sledování výstupů agentů a zavedení řízení, aby autonomní AI jednání byla v souladu s obchodními cíli a etickými standardy.

Jde o významnou výzvu v řízení změn: nedávný průzkum ukázal, že mnoho firem teprve začíná zvažovat, jak řídit smíšenou pracovní sílu člověk–AI. Přesto ti, kdo uspějí, mohou odemknout bezprecedentní úroveň produktivity a inovací.

Do roku 2030 by nebylo překvapivé, kdyby podniky měly celé „týmy AI agentů“ nebo Centra pro AI agenty, která budou zajišťovat významné operace a zásadně předefinují způsob práce.

Vzestup autonomních AI agentů

Specializovaný AI hardware a edge computing

Rychlý pokrok schopností AI jde ruku v ruce s explozivními nároky na výpočetní výkon, což podněcuje zásadní inovace v hardwaru. V příštích letech očekávejte novou generaci čipů speciálně určených pro AI a distribuované výpočetní strategie podporující růst AI.

Hlad po výpočetním výkonu AI je již extrémní – trénování špičkových modelů a umožnění jejich uvažování nad složitými úkoly vyžaduje obrovské množství výpočetních cyklů. Aby bylo možné tuto poptávku uspokojit, společnosti vyrábějící polovodiče a velké technologické firmy navrhují vlastní křemík optimalizovaný pro AI úlohy.

Na rozdíl od obecně použitelných CPU nebo dokonce GPU jsou tyto AI akcelerátory (často ASIC – aplikačně specifické integrované obvody) navrženy tak, aby efektivně prováděly výpočty neuronových sítí. Technologičtí manažeři uvádějí, že mnoho zákazníků nyní zvažuje specializované AI čipy pro svá datová centra, aby získali vyšší výkon na watt.

Výhoda těchto čipů je jasná: ASIC navržený pro konkrétní AI algoritmus může výrazně překonat obecné GPU v dané úloze, což je zvláště užitečné pro edge AI scénáře (provoz AI na smartphonech, senzorech, vozidlech a dalších zařízeních s omezeným napájením). Odborníci předpovídají, že poptávka po těchto AI akcelerátorech poroste, jak firmy budou v následujících letech nasazovat více AI na edge.

Zároveň poskytovatelé cloudových služeb rozšiřují svou AI výpočetní infrastrukturu. Hlavní cloudové platformy (Amazon, Microsoft, Google atd.) investují miliardy do kapacity datových center, včetně vývoje vlastních AI čipů a systémů, aby uspokojily rostoucí potřebu tréninku a inferencí AI modelů na vyžádání.

Vnímají AI pracovní zátěže jako obrovskou příležitost k výnosům, protože podniky stále více migrují svá data a úlohy strojového učení do cloudu. Tato centralizace pomáhá firmám přistupovat k výkonné AI bez nutnosti vlastnit specializovaný hardware.

Je však třeba poznamenat, že omezení dodávek se objevila – například světová poptávka po špičkových GPU vedla k nedostatkům a zpožděním v některých případech. Geopolitické faktory jako vývozní omezení pokročilých čipů rovněž vytvářejí nejistotu. Tyto výzvy pravděpodobně podnítí další inovace, od výstavby nových čipových továren po nové hardwarové architektury (včetně neuromorfních a kvantových výpočtů v delším horizontu).

Na pozitivní notu, efektivita AI hardwaru se stále zlepšuje. Každý rok jsou čipy rychlejší a energeticky úspornější: nedávné analýzy ukazují pokles nákladů na AI hardware o ~30 % ročně a zlepšení energetické efektivity (výkon na watt) o ~40 % ročně.

To znamená, že i když AI modely rostou na složitosti, náklady na jednu operaci klesají. Do roku 2030 může provoz sofistikovaných AI algoritmů stát jen zlomek dnešních nákladů.

Kombinace levnějších výpočtů a specializovaného AI hardwaru umožní AI být doslova všude – od chytrých spotřebičů po průmyslové senzory – protože zpracování může probíhat buď na malých edge zařízeních, nebo být streamováno z vysoce optimalizovaných cloudových serverů.

Stručně řečeno, příštích pět let upevní trend AI-specifického hardwaru na obou koncích: masivní AI superpočítačové clustery v cloudu a efektivní AI čipy přinášející inteligenci na edge. Společně vytvoří digitální páteř pohánějící expanzi AI.

Specializovaný AI hardware a edge computing

AI mění průmysly a každodenní život

AI není omezena na technologické laboratoře – stále více je integrovaná do každodenního života a napříč všemi průmysly. Nadcházející roky přinesou hlubší integraci AI do sektorů jako zdravotnictví, finance, výroba, maloobchod, doprava a dalších, což zásadně změní způsob poskytování služeb.

Tato uvedená odvětví jsou jen špičkou ledovce. Je pozoruhodné, že i tradičně nízce technologické oblasti jako zemědělství, těžba a stavebnictví nyní využívají AI, například prostřednictvím autonomních zemědělských strojů, AI řízeného průzkumu nerostů nebo chytrého řízení energie.

Ve skutečnosti všechna odvětví zaznamenávají nárůst využití AI, včetně těch, která dříve nebyla považována za AI-intenzivní. Firmy v těchto oblastech zjišťují, že AI může optimalizovat využití zdrojů, snižovat odpad a zlepšovat bezpečnost (například AI systémy monitorující únavu pracovníků nebo stav strojů v reálném čase).

Na straně spotřebitelů se každodenní život stále více prolíná s AI jemnými způsoby. Mnoho lidí už ráno vstává za doprovodu aplikací v chytrých telefonech, které využívají AI k výběru zpráv nebo plánování cesty do práce.

Virtuální asistenti v telefonech, autech a domácnostech jsou každým rokem chytřejší a konverzačnější. Autonomní vozidla a doručovací drony, i když zatím nejsou všudypřítomné, se pravděpodobně stanou běžnými v příštích pěti letech, alespoň ve vybraných městech nebo pro určité služby (flotily robotaxi, automatizované doručování potravin atd.).

Vzdělávání také pociťuje dopad AI: personalizovaný výukový software se přizpůsobuje potřebám studentů a AI lektoři poskytují pomoc na vyžádání v různých předmětech. Celkově se očekává, že AI bude stále více fungovat v pozadí každodenních aktivit – zjednodušovat a personalizovat služby – až do té míry, že do roku 2030 tyto AI-poháněné výhody budeme považovat za samozřejmost.

AI mění průmysly a každodenní život

Odpovědná AI a regulace

Rychlé tempo vývoje AI vyvolalo důležité otázky týkající se etiky, bezpečnosti a regulace, které budou v nadcházejících letech klíčovými tématy. Odpovědná AI – zajištění, že AI systémy jsou spravedlivé, transparentní a bezpečné – už není jen módním slovem, ale obchodní nutností.

V roce 2024 prudce vzrostly incidenty související s AI (například zaujaté výsledky nebo selhání bezpečnosti), přesto jen málo hlavních vývojářů AI má standardizované protokoly pro hodnocení etiky a bezpečnosti. Tento rozdíl mezi rozpoznáním rizik AI a jejich skutečnou mitigací se mnoho organizací nyní snaží rychle zacelit.

Průzkumy ukazují, že v roce 2025 už vedoucí představitelé firem nebudou tolerovat ad-hoc nebo „v kapsách“ řízení AI; směřují k systematickému, transparentnímu dohledu nad AI v celé organizaci. Důvod je jednoduchý: jakmile se AI stane nedílnou součástí operací a zákaznických zkušeností, jakýkoli selhání – ať už chybné doporučení, narušení soukromí nebo nespolehlivý výstup modelu – může firmě způsobit skutečnou škodu (od poškození reputace po regulační sankce).

Úspěšné řízení AI bude měřeno nejen vyhýbáním se rizikům, ale i plněním strategických cílů a návratnosti investic – sladěním výkonu AI s obchodní hodnotou důvěryhodným způsobem.

— Vedoucí zajištění AI, průmyslový expert

Očekávejte proto, že přísné řízení rizik AI se stane normou. Firmy začínají provádět pravidelné audity AI a validace svých modelů, buď s pomocí vyškolených interních týmů, nebo externích odborníků, aby zajistily, že AI funguje podle očekávání a v souladu s právními a etickými normami.

Regulátoři po celém světě také zvyšují tlak. Regulace AI se zpřísňuje na národní i mezinárodní úrovni. V roce 2024 federální agentury USA zavedly 59 regulačních opatření souvisejících s AI – více než dvojnásobek oproti předchozímu roku.

Evropská unie dokončuje svůj komplexní AI zákon, který uloží požadavky na AI systémy (zejména vysoce rizikové aplikace) v oblasti transparentnosti, odpovědnosti a lidského dohledu. Další regiony nejsou daleko za ní: organizace jako OECD, OSN a Africká unie vydaly rámce řízení AI v roce 2024, které národům pomáhají s principy jako transparentnost, spravedlnost a bezpečnost.

Tento trend globální spolupráce na etice a standardech AI se očekává, že se ještě zesílí, i když různé země zaujmou odlišné přístupy. Významné je, že rozdíly v regulační filozofii mohou ovlivnit trajektorii AI v jednotlivých regionech. Analytici upozorňují, že relativně flexibilní režimy (například USA) mohou umožnit rychlejší inovace a nasazení AI, zatímco přísnější pravidla (jako v EU) mohou zpomalit některé aplikace, ale potenciálně zvýšit veřejnou důvěru.

Dalším aspektem odpovědné AI je řešení problémů zaujatosti, dezinformací a celkové důvěryhodnosti výstupů AI. Vyvíjejí se nové nástroje a benchmarky pro hodnocení AI systémů podle těchto kritérií – například HELM (Holistic Evaluation of Language Models) Safety a další testy, které měří faktickou správnost a bezpečnost AI generovaného obsahu.

Pravděpodobně uvidíme, že tyto standardizované kontroly se stanou povinnou součástí vývoje AI systémů. Mezitím veřejné vnímání rizik a přínosů AI ovlivní, jak tvrdě regulátoři a firmy dohlížejí na AI.

Zajímavé je, že optimismus ohledně AI se výrazně liší podle regionu: průzkumy ukazují, že občané zemí jako Čína, Indonésie a většina rozvojového světa jsou velmi optimističtí ohledně čistých přínosů AI, zatímco veřejné mínění v západních zemích je opatrnější nebo dokonce skeptické.

Pokud optimismus poroste (jak se v poslední době mírně zvyšuje v Evropě a Severní Americe), může to vést k větší společenské podpoře nasazení AI řešení – za předpokladu, že budou zajištěny garance spravedlnosti a bezpečnosti těchto systémů.

Stručně řečeno, příštích pět let bude klíčových pro řízení AI. Pravděpodobně uvidíme první komplexní zákony o AI (například v EU), více vlád investujících do dozorčích orgánů AI a firmy začlení principy odpovědné AI do svých vývojových cyklů produktů.

Cílem je najít rovnováhu, kde inovace nebudou brzdit – „pružné“ regulační přístupy mohou umožnit pokračující rychlý pokrok – a zároveň budou spotřebitelé a společnost chráněni před potenciálními negativy. Dosáhnout této rovnováhy není snadné, ale je to jedna z hlavních výzev, jak AI přechází z rané technologie do zralé a všudypřítomné.

Odpovědná AI a regulace

Globální konkurence a spolupráce

Vývoj AI v příštím půl desetiletí bude také formován intenzivní globální konkurencí o vedoucí postavení v AI spolu s úsilím o mezinárodní spolupráci. V současnosti jsou Spojené státy a Čína dvěma hlavními soupeři na poli AI.

USA vedou v mnoha ukazatelích – například v roce 2024 americké instituce vytvořily 40 z nejlepších AI modelů na světě, oproti 15 z Číny a jen několika z Evropy. Čína však rychle dohání ztrátu v klíčových oblastech.

Čínské AI modely se výrazně přiblížily kvalitě amerických modelů, dosahují téměř parity na hlavních benchmarkech v roce 2024. Navíc Čína předčí všechny ostatní země v počtu výzkumných prací a patentů v oblasti AI, což signalizuje její dlouhodobý závazek k výzkumu a vývoji AI.

Toto soupeření pravděpodobně podpoří rychlejší inovace – moderní vesmírný závod v AI – protože každá země investuje zdroje do překonání pokroku druhé. Již jsme zaznamenali eskalaci vládních investic do AI: Čína oznámila obrovský národní fond 47,5 miliardy dolarů na polovodiče a AI technologie, zatímco USA, EU a další také investují miliardy do výzkumu AI a rozvoje talentů.

AI však není příběhem jen dvou zemí. Globální spolupráce a příspěvky rostou. Regiony jako Evropa, Indie a Blízký východ produkují významné AI inovace a vlastní modely.

Například Evropa klade silný důraz na důvěryhodnou AI a je domovem mnoha open-source AI projektů. Indie využívá AI pro rozsáhlé aplikace ve vzdělávání a zdravotnictví a zároveň dodává většinu globálních AI talentů (Indie a USA dohromady představují více než polovinu globální AI pracovní síly z hlediska kvalifikovaných odborníků).

Menší země také usilují o vymezení vlastních specializací – například Singapur investuje do řízení AI a iniciativ chytrých států, SAE do výzkumu a nasazení AI. Mezinárodní organizace pořádají diskuse o standardech AI, aby zajistily alespoň částečnou shodu – ilustrováno rámci OECD a OSN zmíněnými dříve a akcemi jako Global Partnership on AI (GPAI), které sdružují více zemí k výměně osvědčených postupů.

Zatímco geopolitická konkurence bude pokračovat (a pravděpodobně zesílí v oblastech jako vojenské využití AI nebo ekonomická výhoda), existuje paralelní uznání, že otázky etiky AI, bezpečnosti a řešení globálních výzev vyžadují spolupráci. Můžeme očekávat více přeshraničních výzkumných spoluprací zaměřených na AI pro změnu klimatu, reakci na pandemie nebo humanitární projekty.

Zajímavým rysem globálního AI prostředí je, jak rozdílné postoje a uživatelské základny ovlivní vývoj AI. Jak bylo zmíněno, veřejné mínění je velmi pozitivní v některých rozvojových ekonomikách, což může tyto trhy učinit příznivým prostředím pro AI experimenty v sektorech jako fintech nebo vzdělávací technologie.

Naopak regiony s skeptickou veřejností mohou zavádět přísnější regulace nebo čelit pomalejší adopci kvůli nízké důvěře. Do roku 2030 můžeme být svědky jakési bifurkace: některé země dosáhnou téměř všudypřítomné integrace AI (chytrá města, AI v každodenní správě atd.), zatímco jiné budou postupovat opatrněji.

Nicméně i opatrné regiony uznávají, že nemohou ignorovat potenciál AI – například Velká Británie a evropské země investují do bezpečnosti AI a infrastruktury (Velká Británie plánuje národní AI výzkumný cloud, Francie má veřejné superpočítačové iniciativy pro AI atd.).

Takže závod není jen o vytvoření nejrychlejší AI, ale o vytvoření správné AI pro potřeby každé společnosti.

V podstatě nás čeká v příštích pěti letech složitá kombinace konkurence a spolupráce. Pravděpodobně uvidíme průlomové AI úspěchy vznikající z neočekávaných míst po celém světě, nejen v Silicon Valley nebo Pekingu.

A jak se AI stává základem národní moci (podobně jako ropa nebo elektřina v minulých obdobích), způsob, jakým státy zvládnou jak spolupráci, tak rivalitu v této oblasti, výrazně ovlivní globální vývoj AI.

Globální konkurence a spolupráce

Dopad AI na pracovní místa a dovednosti

Nakonec žádná diskuse o blízké budoucnosti AI není úplná bez zkoumání jejího dopadu na práci a zaměstnanost – téma, které zajímá mnoho lidí. Vezme nám AI práci, nebo vytvoří nové? Dosavadní důkazy naznačují obojí, ale s výrazným důrazem na podporu, nikoli čistou automatizaci.

Světové ekonomické fórum předpovídá, že do roku 2025 AI vytvoří přibližně 97 milionů nových pracovních míst globálně, zatímco zanikne kolem 85 milionů – což znamená čistý nárůst 12 milionů pracovních míst.

Tato nová pracovní místa zahrnují pozice od datových vědců a AI inženýrů až po zcela nové kategorie jako etici AI, inženýry promptů a specialisty na údržbu robotů. Již nyní vidíme, že tato předpověď se naplňuje: více než 10 % pracovních nabídek dnes je na pozice, které před deseti lety téměř neexistovaly (například vedoucí AI nebo vývojář strojového učení).

Důležité je, že místo masové nezaměstnanosti AI v počátečních fázích zvyšuje produktivitu pracovníků a mění požadavky na dovednosti. Průmysly, které AI přijaly nejrychleji, zaznamenaly až 3× rychlejší růst příjmů na zaměstnance od začátku AI boomu kolem roku 2022.

V těchto sektorech pracovníci nejsou nahrazováni; naopak jsou produktivnější a hodnotnější. Mzdy rostou dvojnásobnou rychlostí v AI-intenzivních průmyslech ve srovnání s méně AI orientovanými odvětvími.

I pracovníci na pozicích s vysokou automatizovatelností zaznamenávají růst mezd, pokud mají AI dovednosti, což ukazuje, že firmy oceňují zaměstnance schopné efektivně pracovat s AI nástroji. Celkově roste prémiové ohodnocení AI dovedností – pracovníci, kteří umí využívat AI (i na základní úrovni, například pomocí AI analytiky nebo nástrojů pro generování obsahu), vydělávají více.

Jedna analýza zjistila, že zaměstnanci s AI dovednostmi mají v průměru 56% vyšší mzdu než ti ve stejných rolích bez těchto dovedností. Tato prémie se za rok více než zdvojnásobila, což zdůrazňuje, jak rychle se „AI gramotnost“ stává nezbytnou kompetencí.

AI nepochybně mění povahu pracovních míst. Mnoho rutinních nebo nižších úkolů je automatizováno – AI může převzít zadávání dat, tvorbu zpráv, jednoduché zákaznické dotazy a podobně. To znamená, že některá pracovní místa budou zrušena nebo redefinována.

Zaměstnanci v administrativních a opakujících se rolích jsou zvláště ohroženi zánikem. Nicméně i když tyto úkoly zmizí, objeví se nové, které vyžadují lidskou kreativitu, úsudek a dohled nad AI.

Čistý efekt je posun v požadovaných dovednostech pro většinu profesí. Analýza LinkedIn předpovídá, že do roku 2030 bude přibližně 70 % dovedností používaných v průměrné práci odlišných od těch, které byly potřeba před několika lety.

Jinými slovy, téměř každá práce se vyvíjí. Pro přizpůsobení je nezbytné celoživotní učení a rekvalifikace pracovní síly.

Naštěstí existuje silný tlak na vzdělávání a rozvoj AI dovedností: dvě třetiny zemí zavedly informatiku (často včetně AI modulů) do školních osnov a firmy masivně investují do školení zaměstnanců. Celosvětově 37 % manažerů uvádí, že v nejbližší době plánuje zvýšit investice do školení zaměstnanců v AI nástrojích.

Také roste počet online kurzů a certifikací v AI – například bezplatné programy technologických firem a univerzit, které učí základy AI milionům studentů.

— Průmyslová zpráva, analýza pracovních sil

Dalším aspektem AI na pracovišti je vznik „týmu člověk-AI“ jako základní jednotky produktivity. Jak bylo popsáno dříve, AI agenti a automatizace řeší části práce, zatímco lidé poskytují dohled a odborné znalosti.

Progresivní firmy redefinují role tak, aby se méně zaměřovaly na vstupní úroveň práce (kterou může AI zvládnout); místo toho najímají lidi přímo na strategické pozice a spoléhají na AI pro rutinní práci.

To může zploštit tradiční kariérní žebříky a vyžadovat nové způsoby školení talentů (protože mladší zaměstnanci se nebudou učit praxí na jednoduchých úkolech, pokud je bude dělat AI). Zároveň to zvyšuje význam řízení změn v organizacích. Mnoho zaměstnanců pociťuje úzkost nebo přetížení rychlostí změn, které AI přináší.

Vedoucí proto musí aktivně řídit tuto transformaci – komunikovat výhody AI, zapojovat zaměstnance do adopce AI a ujišťovat je, že cílem je podpořit lidskou práci, nikoli ji nahradit. Firmy, které úspěšně vytvoří kulturu spolupráce člověk-AI – kde je používání AI pro zaměstnance samozřejmostí – pravděpodobně zaznamenají největší výkonnostní zisky.

Stručně řečeno, trh práce v příštích pěti letech bude charakterizován transformačními změnami, nikoli katastrofou. AI automatizuje určité úkoly a pracovní funkce, ale zároveň vytvoří poptávku po nových odbornostech a učiní mnoho pracovníků produktivnějšími a hodnotnějšími.

Výzvou (a příležitostí) je vést pracovní sílu tímto přechodem. Jednotlivci a organizace, které přijmou celoživotní učení a přizpůsobí role tak, aby využívaly AI, budou v nové AI-poháněné ekonomice prosperovat. Ti, kdo tak neučiní, mohou mít problém zůstat relevantní.

Jak to jeden report výstižně shrnul, díky částečně i AI se povaha práce mění z ovládání konkrétních úkolů na neustálé osvojování nových. Nadcházející roky otestují naši schopnost držet krok s touto změnou – ale pokud se to podaří, výsledek může být inovativnější, efektivnější a ještě více lidsky orientovaný svět práce.

Dopad AI na pracovní místa a dovednosti

Závěr: Formování budoucnosti AI

Trajektorie vývoje AI v příštích pěti letech slibuje hluboké změny v technologiích, podnikání a společnosti. Pravděpodobně uvidíme AI systémy, které budou schopnější – zvládnou více modalit, budou vykazovat lepší uvažování a fungovat s větší autonomií.

Zároveň se AI stane hluboce integrována do každodenního života: bude řídit rozhodování v představenstvech a vládách, optimalizovat provoz ve fabrikách a nemocnicích a zlepšovat zážitky od zákaznického servisu po vzdělávání.

Příležitosti jsou obrovské – od zvýšení ekonomické produktivity a vědeckých objevů po pomoc s globálními výzvami jako změna klimatu (AI má skutečně urychlit přechod na obnovitelné zdroje a efektivnější využívání zdrojů). Realizace plného potenciálu AI však vyžaduje zvládnutí souvisejících rizik a překážek. Otázky etiky, řízení a inkluzivity budou vyžadovat trvalou pozornost, aby přínosy AI byly široce sdílené a nebyly zastíněny negativy.

— Perspektiva technologického vedení

Jedním z hlavních témat je, že lidská rozhodnutí a vedení budou formovat budoucnost AI. AI je nástroj – mimořádně silný a složitý, ale nakonec odrážející cíle, které jí nastavíme.

Příštích pět let představuje kritické období, kdy zainteresované strany musí odpovědně řídit vývoj AI: firmy musí AI implementovat promyšleně a eticky; tvůrci politik musí vytvářet vyvážené rámce podporující inovace a zároveň chránící veřejnost; vzdělavatelé a komunity musí připravit lidi na změny, které AI přinese.

Mezinárodní a interdisciplinární spolupráce v oblasti AI musí prohloubit, aby bylo možné kolektivně směřovat tuto technologii k pozitivním výsledkům. Pokud uspějeme, rok 2030 může znamenat začátek nové éry, kdy AI významně rozšíří lidský potenciál – pomůže nám pracovat chytřeji, žít zdravěji a řešit problémy, které byly dříve nedosažitelné.

V této budoucnosti nebude AI vnímána s obavami nebo přehnanými očekáváními, ale jako přijatá, dobře řízená součást moderního života, která pracuje pro lidstvo. Dosáhnout této vize je velkou výzvou i příslibem příštích pěti let ve vývoji AI.