Umělá inteligence (AI) rychle mění medicínu a zdravotní péči po celém světě. Přibližně 4,5 miliardy lidí nemá přístup k základní zdravotní péči a do roku 2030 se očekává nedostatek 11 milionů zdravotnických pracovníků. AI nabízí nástroje ke zvýšení efektivity, rozšíření dostupnosti a odstranění mezer v péči.

Podle Světového ekonomického fóra (WEF) „digitální zdravotní řešení založená na AI mají potenciál zvýšit efektivitu, snížit náklady a zlepšit zdravotní výsledky po celém světě“.

V praxi již software založený na AI v některých diagnostických úlohách překonává lidské odborníky. Například AI vytrénovaná na snímcích pacientů s mrtvicí byla dvojnásobně přesnější než odborní lékaři při identifikaci a datování mozkových mrtvic.

V urgentní péči může AI pomáhat s triáží: studie ve Velké Británii ukázala, že AI model správně předpověděl potřebu převozu do nemocnice v 80 % případů záchranné služby. V radiologii zase AI nástroje odhalily zlomeniny kostí nebo léze, které lékaři často přehlédnou – NICE (britský zdravotní úřad) považuje AI screening rentgenů hrudníku za bezpečný a úsporný, a jeden AI systém detekoval 64 % více epileptických mozkových lézí než radiologové.

AI již dokáže číst lékařské snímky (jako CT a rentgeny) rychleji než lidé. AI nástroje dokážou během minut odhalit abnormality – od snímků mrtvice po zlomeniny – což lékařům pomáhá diagnostikovat rychleji a přesněji.
Například AI vytrénovaná na tisících snímků identifikovala drobné mozkové léze a předpověděla čas nástupu mrtvice, což je klíčová informace pro včasnou léčbu.

Stejně tak jednoduché zobrazovací úkoly, jako je hledání zlomenin, jsou ideální pro AI: lékaři urgentní péče přehlédnou až 10 % zlomenin, ale AI kontrola je může včas odhalit. Jako „druhý pár očí“ AI pomáhá předcházet přehlédnutým diagnózám a zbytečným testům, což může zlepšit výsledky a snížit náklady.

AI také posiluje klinickou podporu rozhodování a správu pacientů. Pokročilé algoritmy dokážou analyzovat data pacientů a řídit péči.

Například nové AI modely dokážou detekovat známky nemocí (jako Alzheimerova choroba nebo onemocnění ledvin) roky před objevením příznaků.

Klinické chatboty a jazykové modely se objevují jako digitální asistenti: zatímco obecné LLM (jako ChatGPT nebo Gemini) často poskytují nespolehlivé lékařské rady, specializované systémy kombinující LLM s lékařskými databázemi (tzv. retrieval-augmented generation) v nedávné americké studii užitečně odpověděly na 58 % klinických dotazů.

Digitální platformy pro pacienty jsou dalším rostoucím segmentem. Platforma Huma například využívá AI pro monitorování a triáž, což snížilo počet opětovných hospitalizací o 30 % a zkrátilo čas lékařského přezkoumání až o 40 %.

Zařízení pro dálkové monitorování (jako nositelná zařízení a chytré aplikace) používají AI k nepřetržitému sledování životních funkcí – předpovídají srdeční arytmie nebo hladinu kyslíku v reálném čase – a poskytují lékařům data pro včasný zásah.

V administrativních a provozních úkolech AI ulehčuje pracovní zátěž. Hlavní technologické firmy nyní nabízejí „AI spolupiloty“ pro zdravotnictví: Microsoftův Dragon Medical One dokáže poslouchat konzultaci lékaře s pacientem a automaticky generovat poznámky z návštěvy, zatímco Google a další mají nástroje pro kódování, fakturaci a tvorbu zpráv.

V Německu platforma Elea zkrátila dobu laboratorních testů z týdnů na hodiny, což nemocnicím umožnilo rychlejší provoz. Tyto AI asistenty uvolňují lékaře a sestry od papírování, aby mohli vidět více pacientů.

Průzkumy ukazují, že lékaři již AI používají pro rutinní dokumentaci a překladatelské služby: v průzkumu AMA z roku 2024 uvedlo 66 % lékařů, že používají AI nástroje (oproti 38 % v roce 2023) pro úkoly jako zaznamenávání, kódování, léčebné plány nebo i předběžné diagnózy.
Pacienti také komunikují s AI: například AI poháněné kontrolory příznaků mohou provádět základní triáž, i když pouze asi 29 % lidí těmto nástrojům důvěřuje jako zdroji lékařských rad.

AI ve výzkumu, vývoji léků a genomice

Mimo klinickou praxi AI mění lékařský výzkum a vývoj léků. AI urychluje objevování nových léků tím, že předpovídá chování molekul, čímž šetří roky laboratorní práce. (Například AlphaFold od DeepMind přesně předpověděl miliony proteinových struktur, což pomohlo při hledání cílů léčby.) Genomika a personalizovaná medicína také profitují: AI dokáže analyzovat obrovská genetická data a přizpůsobit léčbu konkrétním pacientům.

V onkologii výzkumníci z Mayo Clinic používají AI na zobrazování (například CT snímky) k předpovědi rakoviny slinivky břišní 16 měsíců před klinickou diagnózou – což může umožnit včasnější zásahy u nemoci s jinak velmi špatnou prognózou.

Techniky jako strojové učení také zlepšují epidemiologii: analýza zvuků kašle pomocí AI (jak to dělali Google a partneři v Indii) může pomoci levněji diagnostikovat tuberkulózu, což podporuje globální zdraví v oblastech s omezeným přístupem ke specialistům.

Globální zdraví a tradiční medicína

Dopad AI je celosvětový. V oblastech s omezenými zdroji může AI v chytrých telefonech překlenout mezery v péči: například aplikace na EKG s AI upozorňuje na rizika srdečních onemocnění i tam, kde je málo kardiologů.
AI také podporuje tradiční a doplňkovou medicínu: nedávná zpráva WHO/ITU ukazuje, že AI nástroje mohou katalogizovat domorodé léčebné postupy a přiřazovat bylinné sloučeniny k moderním nemocem, přičemž respektují kulturní znalosti.

Indie spustila digitální knihovnu ájurvédských textů poháněnou AI a projekty v Ghaně a Koreji používají AI k třídění léčivých rostlin. Tyto iniciativy – součást agendy WHO – usilují o to, aby byla tradiční medicína celosvětově dostupnější, aniž by docházelo k vykořisťování místních komunit.

Celkově je AI vnímána jako nástroj k dosažení univerzální zdravotní péče (cíle OSN do roku 2030) rozšířením služeb do odlehlých nebo nedostatečně obsluhovaných oblastí.

Výhody AI ve zdravotnictví

Hlavní výhody AI v medicíně zahrnují:

• Rychlejší a přesnější diagnostiku: AI dokáže zpracovávat snímky a data ve velkém rozsahu a často odhalí to, co lidé přehlédnou.
• Personalizovanou péči: Algoritmy mohou přizpůsobit léčebné plány na základě dat pacienta (genetika, anamnéza, životní styl).
• Zvýšení efektivity: Automatizace papírování a rutinních úkolů snižuje vyhoření lékařů. (WEF uvádí, že digitální platformy výrazně snižují pracovní zátěž poskytovatelů péče.)
• Úsporu nákladů: McKinsey odhaduje, že široké využití AI by mohlo ročně ušetřit stovky miliard díky lepší produktivitě a prevenci. Pacienti profitují z lepších zdravotních výsledků a nižších nákladů.
• Rozšířený přístup: Telemedicína a aplikace poháněné AI umožňují lidem v odlehlých nebo chudých regionech přístup k odbornému screeningu a monitorování bez nutnosti cestovat daleko.

Tyto výhody potvrzují i průzkumy: mnoho lékařů uvádí, že jim AI pomáhá s dokumentací, diagnózami a komunikací.
Jak uvádí jedna zpráva WHO, „AI nabízí velký potenciál ke zlepšení poskytování zdravotní péče a medicíny po celém světě“.

Výzvy, rizika a etika

Přestože AI slibuje mnoho, ve zdravotnictví čelí vážným výzvám. Ochrana soukromí a bezpečnost dat jsou zásadní: zdravotní data jsou velmi citlivá a špatná anonymizace může ohrozit důvěrnost pacientů.

Bias (předpojatost) v AI modelech je velkým problémem. Pokud jsou algoritmy trénovány na nedostatečně rozmanitých datech (například převážně na pacientech z bohatých zemí), mohou selhávat u jiných skupin.

Analýza WHO zjistila, že systémy vyvinuté v bohatých zemích mohou selhávat v nízkopříjmových a středněpříjmových oblastech, proto musí být AI navržena inkluzivně. Důvěra lékařů a jejich vzdělávání jsou také klíčové: rychlé nasazení AI bez adekvátního školení může vést k nesprávnému použití nebo chybám.
Etik z Oxfordu varuje, že uživatelé musí „rozumět a vědět, jak zmírnit“ omezení AI.

Navíc AI systémy (zejména LLM) mohou halucinovat – vytvářet věrohodně znějící, ale nepravdivé lékařské informace. Například jedna studie zjistila, že nástroj OpenAI Whisper pro přepis občas vymýšlí detaily a populární LLM často nedokážou poskytnout plně podložené lékařské odpovědi.

Etické směrnice zdůrazňují, že lidé musí zůstat v kontrolní roli při rozhodování o péči (informovaný souhlas, dohled, odpovědnost). Pokyny WHO stanovují šest principů pro AI zdravotnické nástroje: ochranu pacientovy autonomie, zajištění dobrého stavu a bezpečnosti, požadavek transparentnosti a vysvětlitelnosti, udržení odpovědnosti, podporu rovnosti a prosazování udržitelnosti.

Stručně řečeno, AI by měla lékaře podporovat – nikoli nahrazovat – a musí být regulována tak, aby přínosy byly dostupné všem bez vzniku nových škod.

Regulace a řízení

Regulační orgány po celém světě již zasahují. FDA zrychleně schválila přes 1 000 zdravotnických zařízení s AI prostřednictvím stávajících postupů.

V lednu 2025 FDA vydala komplexní návrh pokynů pro software AI/ML jako zdravotnický prostředek, pokrývající celý životní cyklus od návrhu po sledování po uvedení na trh.

Tyto pokyny explicitně řeší transparentnost a předpojatost, vyzývají vývojáře k plánování průběžných aktualizací a řízení rizik. FDA také připravuje pravidla pro využití AI ve vývoji léků a shromažďuje veřejnou zpětnou vazbu ohledně generativní AI.

V Evropě nový zákon EU o AI (platný od roku 2024) klasifikuje zdravotnické AI systémy jako „vysokorizikové“, což znamená, že musí splňovat přísné požadavky na testování, dokumentaci a lidský dohled.

Ve Velké Británii reguluje AI zdravotnická zařízení Úřad pro regulaci léčiv a zdravotnických produktů (MHRA) podle stávající legislativy o zdravotnických prostředcích.

Profesní organizace a vlády zdůrazňují vzdělávání: lékaři budou potřebovat nové digitální dovednosti a pacienti potřebují informace, kdy je AI vhodná.

Jak uvedl generální ředitel WHO Tedros, AI může „zlepšit zdraví milionů“, pokud bude používána rozumně, ale „může být také zneužita a způsobit škodu“.

Proto mezinárodní organizace volají po bezpečnostních opatřeních, která zajistí, že každý AI nástroj bude bezpečný, podložený důkazy a spravedlivý.

Výhled do budoucna

Do budoucna bude role AI ve zdravotnictví jen růst. Generativní AI (jako pokročilé LLM) pravděpodobně pohání více aplikací pro pacienty a podpůrných nástrojů pro rozhodování – pokud se zlepší přesnost.

Integrace s elektronickými zdravotními záznamy a genomikou vytvoří ještě personalizovanější péči.

Robotika a AI asistované operace se stanou běžnou součástí moderních nemocnic. Nositelné senzory spolu s AI algoritmy budou nepřetržitě sledovat zdravotní parametry a upozorňovat pacienty i lékaře na problémy dříve, než nastanou nouzové situace.

Globální iniciativy (jako AI Governance Alliance WEF) usilují o koordinaci odpovědného vývoje AI přes hranice států.

Klíčové je partnerství mezi AI a lidmi. Kombinace rychlosti AI a odbornosti lékařů může „urychlit jak diagnózu, tak léčbu“, uvádějí výzkumníci.

Jak odborníci často zdůrazňují, AI by měla být „spojencem, nikoli překážkou“ ve zdravotnictví.

S opatrným optimismem začínají zdravotnické systémy AI přijímat, aby dosáhly lepšího zdraví pro více lidí – od chytré diagnostiky a efektivnějších klinik po průlomové léčby a globální zdravotní rovnost.

>>> Může vás zajímat:

Umělá inteligence ve vzdělávání a školení

Umělá inteligence v péči o zákazníky