Co je to strojové učení? Jaký je princip fungování a aplikace metody strojového učení? Pojďme společně s INVIAI najít odpověď níže!

V digitální éře jsou data cenným zdrojem a strojové učení (Machine Learning) je klíčovým nástrojem, který lidem pomáhá tento zdroj plně využít.

Strojové učení (ML) je odvětvím umělé inteligence (AI), které umožňuje počítačům učit se z dat a postupně zlepšovat své schopnosti zpracování bez nutnosti detailního programování. Jinými slovy, ML umožňuje počítačům „učit se“ z vlastních zkušeností a postupně zvyšovat přesnost předpovědí, podobně jako se lidé učí ze skutečného světa.

Jak strojové učení funguje

Strojové učení pracuje na základě dat. Nejprve je potřeba shromáždit velké množství různorodých dat z různých zdrojů (senzory, transakční systémy, sociální sítě, otevřené databáze atd.). Kvalita dat je zásadní: pokud jsou data šumová, neúplná nebo nereprezentativní, model ML se může naučit nesprávné vzory a výsledky budou nepřesné.

Například čím více čistých a reprezentativních dat máme, tím efektivněji se model naučí, ale data musí být předzpracována (vyčištěna, normalizována atd.), aby byla připravena pro trénink.

  1. Sběr a předzpracování dat: Nejprve je třeba určit vstupní data a shromáždit je z důvěryhodných zdrojů. Poté jsou data vyčištěna, odstraněny chyby, doplněny chybějící hodnoty nebo normalizována. Tento krok je časově náročný, ale zásadní pro konečnou přesnost modelu.
  2. Výběr algoritmu a trénink modelu: Podle typu dat a cíle (klasifikace nebo predikce) se vybere vhodný algoritmus (např. lineární regrese, rozhodovací stromy, neuronové sítě atd.). Zpracovaná tréninková data se pak použijí k učení modelu optimalizací ztrátové funkce. Trénink upravuje parametry modelu tak, aby minimalizoval chyby předpovědi na tréninkových datech.
  3. Hodnocení a nasazení: Po tréninku je model testován na nových datech (testovací sada) pro vyhodnocení kvality. Běžné metriky jsou přesnost (accuracy), Precision, Recall nebo F1-Score, v závislosti na typu úlohy. Pokud výsledky splňují požadavky, model se nasadí do praxe (v aplikaci nebo službě), jinak lze upravit data nebo algoritmus a trénink zopakovat.

Jak funguje strojové učení

Metody strojového učení

Strojové učení se obvykle dělí na tři hlavní metody podle způsobu, jakým model učí se z dat:

  • Učení s učitelem (Supervised Learning): Model je trénován na datech označených štítky. Každý tréninkový příklad obsahuje vstup a odpovídající výstup (štítek), což pomáhá modelu naučit se vztah mezi nimi. Po tréninku může model předpovídat štítky pro nová data. Tato metoda je běžná u klasifikačních úloh (např. rozpoznávání rukopisu, filtrování spamových e-mailů) nebo regresních úloh (předpověď cen nemovitostí, akcií atd.).
  • Učení bez učitele (Unsupervised Learning): Model dostává data bez štítků, tedy pouze vstupy bez známých výsledků. Cílem je najít skryté vzory nebo struktury v datech, například shlukování (clustering) nebo snížení dimenze. Například algoritmus shlukování K-Means automaticky rozdělí zákazníky do skupin podle jejich nákupního chování, aniž by věděl, která skupina je správná či špatná.
  • Posilované učení (Reinforcement Learning): Model (agent) se učí interakcí s prostředím a získává odměny nebo tresty na základě svých akcí. Pomocí pokusů a omylů optimalizuje strategii pro dosažení co nejvyšší odměny. Tato metoda se často používá ve hrách (např. AlphaGo) nebo v robotice a automatizovaných řídicích systémech, kde model musí rozhodnout o nejlepším kroku k dosažení cíle.

Metody strojového učení

Nejčastější aplikace strojového učení

Strojové učení prokázalo svou hodnotu v mnoha různých oblastech. Mezi typické aplikace patří:

  • Zpracování informací a komunikace: Rozpoznávání obrazů (např. rozpoznávání obličejů, klasifikace obrázků), rozpoznávání hlasu a zpracování přirozeného jazyka (strojový překlad, virtuální asistenti jako Siri, Google Assistant).
  • Doporučování a bezpečnost: Personalizované doporučovací systémy (např. návrhy filmů a produktů na Netflixu, Shopee), filtrování spamu a detekce online podvodů (např. odhalování podezřelých transakcí).
  • Automatizace a analýza: Autonomní vozidla (např. technologie Tesla), automatická lékařská diagnostika (analýza obrazových vyšetření, predikce nemocí), analýza finančních trhů a veřejného mínění (analýza trendů, sentimentu uživatelů) a další.

Díky schopnosti učit se z dat se strojové učení postupně stává základem mnoha moderních AI technologií, které proměňují myšlenky automatizace a inteligentních systémů ve skutečnost.

>>> Klikněte pro více informací:

Co je úzká AI a obecná AI?

Rozdíly mezi: AI, strojové učení a hluboké učení

Nejčastější aplikace strojového učení


Shrnuto, strojové učení (Machine Learning) je klíčovou technologií v éře velkých dat. Umožňuje počítačům učit se a zlepšovat své předpovědní schopnosti v čase bez nutnosti detailního programování každého kroku. Díky tomu je ML široce využíváno v každodenním životě i průmyslu, od chytrých virtuálních asistentů po pokročilé automatizované systémy.

Jak již bylo zmíněno, „strojové učení je nástroj, který lidem umožňuje plně využít hodnotu dat v digitální éře a otevírá mnoho příležitostí pro inteligentní technologické aplikace v budoucnosti.“